Červenec 2016

Omg

25. července 2016 v 17:19 | Ný |  Writing
Lidi si stěžujou na různý věci a hovna. Někoho nasere to, že si ho někdo vymaže z přátel, podle mě je horší, když lidi nemaj co jíst. To je řešení těch hoven. Jakože omg, miloval mě a teď na mě sere a k tamtý se chová líp. Možná že je to člověk od člověka. Přece jen vrána k vráně sedá a občas se přijde na to, že jeden z nich vlastně vrána není. A pak jsou lidi uražený, nenávistný, berou drogy a chlastaj. Někdo si neuvědomí, že to není správně i když je to fucking cool. Když se vám chce, zabijte se, ale aspoň důstojně a ne jako feťák. Lidem kolem to taky ubližuje i když je to jedno protože vám záleží jenom na vašem trápení, jestě hrozně sick a váš život už nemá smysl, proberte teď a nebo až v léčebně. Všude po světě jsou lidi, co nemaj co jíst, nemáš ani zkurvený šprcky a pak děti, který taky nemaj co jíst. My si vklidu nevezmem k jídlu rohlík, protože už není čerstvej a panebože přece nebudeme jíst něco, co nám nechutná. Je fakt, že se mi dělá zle z masa. Je to jako jíst bytost. Vidim to, jak to lidem chutná a to by klidně mohli sníst uzenýho souseda. A když jsem viděla malý kachny, jak mi zobou z ruky a naskytla se mi v hlavě představa, že skončej na pekáči, brečela jsem. Bylo mi jich líto. Je zase fakt, že kdyby to nikdo nejed, topili bychom se ve zvířatech a oni by začli možná žrát i nás. Lidi se taky uměj pozabíjet, takže by to vyšlo na stejno. Pořád je to redukce obyvatelstva. Je mi špatně z lidí, co si myslej, že existuje nějakej bůh nebo vůdce. Je mi špatně z obžerství. Je mi špatně ze lží a závislostí. Je mi špatně z lidí, co zahazujou život, protože někdo odhodil je. Je mi na nic z tolika věcí, který nemůžu změnit.

Všechno jde

10. července 2016 v 18:55 | Ný |  Skládačky
Dvorní dáma
dvoří se dáma
snaží se udělat dojem
na pána
zvláštní pojem
taky mám dojem
jsem poem
číhám za rohem
zvědavostí
kdo kam půjde
kam gentleman
nese růže
kam gentleman
nese nože
kam že jde
kdože
gentleman dámě
snesl by moře
modrého z nebe
se zlatou polevou
kávových polibků
s mokrou oblevou
nevyřčených snů
nekonečných dnů
s těmi zlými
prázdné představy
předávka emocí
ne/chtěné slávy
skládání po nocích
po notách chodící
den, noc
noc, den
vyjdeš z toho ven
potřebuješ z toho ven
schováváš se vevnitř
zkoumání zevnitř
vnitřního světa
bolest, tep
ticho, tíha
přestane to hned
když najdeš cíga
zmatenost
nevědomí
rozpolcenost
co dělat
bolest hlavy
jen to nechat
projít stavy
depresí
hodit do propasti
poslouchat ozvěnu
klid
přemlouvala
svobody ti zanechala
odevzdala úkol
kterej nebyl zadanej
taky chtěla známku
odpověď byla
"padej"
dodatek
"hezky mávej."