Čumim do zrdcadla
vlasy přehazuju sem a tam
dívám se na sebe
co na sobě mám
asi se sobě líbim
nebo se jen nechápu
vysvětlení nemáš tu?
neznám se
shlížim se(....)
už jsem zase zrzka
co prochází města
ty, který maj lidi v hlavě
namířim a vystřelim z hlavně
měli by se dívat na hvězdy
aby se zklidnili
jsou jako mravenci
všude jsou milenci
furt někam pospíchaj
já plynu si vzduchem
vznáším se
pomalu zase dopadám
udělám krok
vzduch kolem mě proudí
češe mi vlasym který jsou mastný
je to něco, co dusud neznal si
zlaté prameny krásně září ve svitu slunce
pohled na ně, mě uspokojuje
pro tohle i vyjdu z pokoje.