Dnešek je zvláštní, zase jsem včera vypila celou flašku vína a usla Fýnimu na drátě. Nejspíš rád poslouchá moje chrápání, když hovor ukončí až půl hodiny potom, co usnu. Taky si včera všichni stěžovali, že mám bundu.. ráno mi byla fakt zima. Musim uznat, že bunda na podzim není zrovna do 20°C stupňů. O botách ani nemluvim, smrad mých nohou jsem cejtila skrz ně. Fakt miluju, když se mi potí prdel. Mezi stehnama už pomalu nemám žádnou mezeru, takže když sjem si dneska vzala šaty, tak jsem si moc nepomohla, páč se mi špekáčky pečou k sobě.
Psal mi kámoš, že po mě touží a kdy prý budem pít víno spolu. Jak pro koho, bohužel jsem ho odmítla. Kdysi dávno jsem chtěla přijet a on, že prý mebude mít čas. Teď to hází na mě. WTF. Chytrý lidi jsou nepoužitelný do života. Nebyl jedinej, kdo mi psal. Někomu se zdálo, že se mi snad i líbil. Odepsala jsem, že je to nejspíš sugesce.
Vždycky, když se někdo ocitne v mým rádoby milostnym životě, začnou všichni otravovat. Ale tvářim se tak, jakoby nikdo nepsal, je mi to totiž jedno. Dřív bych asi brečelo, že zas někomu ubližuju. Období mezi tím je split. Nechci ublížit je jednomu člověku, ostatní to obrečej a zapomenou na to.